velké terárium
Stavba terária
Chtěli jsme si pořídit agamky, ale bohužel tolik pěněz, abychom si na zakázku nechali vyrobit terárium jsme neměli a také stavba terária nás velmi lákala, tak jsme se terárko rozhodli postavit sami. Jako první jsme si pozjišťovali jak přesně a v jakých podmínkách agamu chovat. Bez těchto znalostí a informácí vlastně ani žádné terárko postavit nelze. Skoro 3 týdny jsem strávil na všemožných i nemožných fórech a internetových stránkách, abychom se dozvěděli jak takové terárko postavit. Nakonec jsme zjistili, že co terarista, to jiný názor, a to jak na stavbu terárií i na chov. Všude psali něco jiného, to co jiní vychvalovali, tak na další stránce zase zhazovali a podobně. Nakonec jsme se rozhodli postavit terárium pomocí starších desek z postele, polystyrénu a montážní pěny.
Bod první: Dvakrát rozmýšlej a potom teprv něco dělej…
A tak jsme se do toho pustili. Odsunuli jsme nábytek. Vše naměřili a pak jsme se pustili do řezání desek. Skřín jsme i s nařezáním, umytím a poskládáním měli hotovou za půl slunečného dne. Jenže se vyskytlo pár problémů se kterými bychom se chtěli podělit. Tak zaprvé vždycky si dejte majzla na tloušťku materiálu se kterým pracujete. Je sice úžasné, že si všechno správně naměříte, ale pak vám to, stejně jako nám, nebude pořádně sedět. A tak jsme dalších půl dne opravovali, dořezávali a pilovali ony nedostatky.
Proto, když už budete stavět na terárko i skřín, dejte si dobrý pozor ať do všech rozměrů napočítáte i těch pár milimetrů tloušťky dřeva. Ono se nakonec ukáže, že milimetr sem, milimetr tam a máte z toho dobrých pár centimetrů.
Skřín na terárko
Desky jsou ze straré postele. Spojené jsou kovovými součástkami z Obi (přímé destičky a rohové destičky). Na spodek jsme nalepili koupelnovou samolepící tapetu. Dřevo jsme jen velmi pečlivě očistili, ale jinak jsme ho už neupravovali (nebylo třeba, bylo již nalakované a jelikož se jednalo o dětskou postel tak i lakem s atestací pro děti, a také protože se jedná o polopouštní až pouštní terárko). Dole pod terárkem vznikl prostor pro cvrččí inkubátor a bordel-bednu:-). Jak jste si určitě všimli, tak terárko je takového pseudo-rohového stylu. Opravdu takové „vychytávky “ nedoporučuju. Z vlastní zkušenosti už vím, že jsou z toho jen a jen potíže a kýžený efekt se vám stejně nepodaří vykouzlit.
Polopouštní a pouštní terárka mohou být prakticky z jakýchkoliv nezávadných desek. Nemusíte nakupovat „super odolné“ OBS desky. Stejně v tom terárku je 30 stupnů a jakákoliv vlhkost se za chvíli odpaří a vyvětrá. Musíte jen myslet, aby desky měly takovou nostnost aby, podle plochy terária, unesly písek ( a toho je tam spusta a spousta), 3D stěnu uvnitř a popřípadě věci položené na teráriu. Dále je důležité myslet na dostatečnou cirkulaci vzduchu, aby se terárium nezapařovalo. Doporučuje se cca POLOVINA vrchního krytí s průduchy a nejlépe ještě nějaký z boku (ty mi bohužel nemáme). Jinak přibližně polovinu vrchního poklopu máme průduchy a zatím jsme s vlhkostí problémy neměli;-).
Bod druhý: né, pěnu né, jen tu né jedině…
Po sestavení skříně začala ta zábavnější část a to stavba 3D stěny. Je to zábavnější, ale také pro nás to byla i ta dražší část. Najivně jsme si koupili jednu velkou stavební pěnu, nějaký polystyren, 4-5Kg pytel písku. Lepidlo jsme měli jelikož stavíme baráček. Připravte se, že lepidla je velká spotřeba. Na terárium 140×70 jsme použili téměř celý 20 kg pytel.
Poznámka: sice vše všude uvadí „lepidlo na kachličky“ ale úplně stejné složení má jakékoliv lepidlo na stavbu, třeba lepidlo na přesné tvárnice či univerzální sypké lepidlo, všechno je to jedno a to samé (i leckterá lepší omítka má to samé složení a hlavně, stejné vlastnosti). Lepší je lepidlo, které je pružné (nepopraská). My jsme stěnu potírali univerzálním sypkým lepidlem pro přesné tvárnice a drží jako ďas.
Na dřevěnou stěnu jsme nalepili kameny pomocí tavné pistole. To ovšem nebyl příliš dobrý nápad. Částečně protože tam prostě nedržely a častečně že ty malé, co neopadaly zase byly moc malé a teďka ve stěně vůbec nejsou vidět. Tak co s tím? Tak jsme se rozhodli stěnu nastříkat stavební pěnou. Stavební pěna je sice hezká věc, ale ne na terárko. Dopadlo to hrůzostrašně. Pěna došla hrozně brzo, něměli jsme nastříkaný ani zlomek terárka a také proto že většina pěny se prostě od dřevěného podkladu odloupla a spadla dolu. Naštěstí jsme měli připravené plastové rukavice, ale na ty se pěna lepila s mnohem větší láskou než na dřevo. Po půlhodinovém matlání a patlání jsme to vzdali. Na druhý den jsme zajeli koupit jeden polystyrén a další dvě pěny. Z polystyrénu jsme udělali pořádné stupínky a skalky. Vše jsme k sobě začali lepit tavnou pistolí jenže ouha, polystyrén začal pomaličku roztékat. Hold tavná taví i polystyren. Muse li jsme tedy lepit velmi pomalu a velmi opatrně.
Potom jsme pomalu nanášeli stavební pěnu. Sice nám ještě sem tam spadla ale pořád lepší než nic.
Nakonec podivejte se sami jak neodborná práce s pěnou vypadá:-).
Nanášení stavební pěny na druhý pokus
A pěna roste a boptná
Pěna po částečné úpravě
Potom jsme pomalu nanášeli stavební pěnu. Sice nám ještě sem tam spadla, ale pořád lepší než předtím. Díky tomu, že jsme pěnu z první tuby pomatlali rukavicema po celé stěně, tak už se ta další pěna měla na co chytit a bylo to mnohem lepší. Plastové rukavice nás zachránily.
Pěna tvrdla celou noc a i další den ráno byly místa kde hluboká vrstva nedovolila pěně pořádně proschnout a zatvrdnout. I tak jsme se dali do díla a pěnu začali tvarovat podle našich přestav. Stačil k tomu drátěný kartáč a spousta trpělivosti.
Po celém dni dřiny jsme měli hotovo a pěna byla zpracována do podoby, která se nám líbila a u které jsme doufali, že se bude líbit a vyhovovat agamkám.
Bod třetí: hrátky s lepidlem aneb humor stranou
Večer jsme rozmíchali dávku lepidla na první vrstvu stěny. Jednalo se o sypkou univerzální lepidlovou směs pro vnitřní i venkovní použití. První vrstvu jsme udělali velmi řídkou, aby se do pěny pořadně vpila a časem nepraskala. Vzali jsme obyčejný štětec a začali lepidlo nanášet. Některé části se natíraly jedna básen, ale některé né a ne se natřít.Zejména ty, které neměly narušenou strukturu kovovým kartáčem. Bohužel zase se ukázalo, že jsme moc spěchali a jelikož pěna ještě sem tam pracovala a řídká směs dodala pěně další vodu, tak ještě některé části povyrostly. Udělaly se tam kombinací pracující pěny a lepidla malé skulinky a otvůrky. Když už si člověk myslel že všechny ty skulinky a otvory našel a zatřel, najednou se z ničeho nic objeví další a další. Bohužel tyto skulinky nejraději vyhledávají cvrčci, zejména dospělí cvrkající samečci :-/
Po prvním nátěru včetně misky na jídlo
Pak jsme nechali vrstvu den zaschnout a začali jsme nanášet druhou, tentokrát již v normální tuhosti. Terárko se pomalu rýsovalo před očima, jen těch skulinek nějak neubývalo. Po dni schnutí jsme nanesli třetí stejně tuhou vrstvu, která byla částečně smíchaná s pískem, ale ukázalo se, že dávat tam písek není potřeba.
Druhý nátěr
Druhý nátěr skoro suchý
Třetí nátěr
Poslední vrstvu jsme častečně smíchali s terarijním pískem a hned po nanesení jsme tuto vrstvu ještě pískem posypávali. Pisek se kupodivu docela chytl a drží velmi pevně. Jinak nemá smysl dávat červený terarijní písek DO lepidla. Barva vůbec po zaschnutí není vidět. Musí se sypat po nanesení lepidla na 3D stěnu.
Čtvrtý nátěr s pískem
Už i s rostlinkama
Poznámka: Ta velka díra v rohu, to je vestavěný domeček. Už bych do toho nikdy více nešel. Blbě se dělá a nakonec do něj zalízají hlavně cvrčci. Proto si při stavbě terária dobře rozmyslete, co tam bude vestavěné a co půjde jednoduše odejmout.
Jak jsme přemlouvali sklo
Po uschnutí jsme začali terárko olištovávat. Lišty jsme koupili v Hornbachu. Jednalo se o plastové „H“ lišty, u kterých jsme jednu stranu částečně seřízli. Na terárko jsme lišty částečně přitloukli malinkatými hřebíčky a pro jistotu ještě zasilikonovali.
Takto jsme olištovali celé terárko. Poté, co silikon dostatečně uschl, tak jsme zkoušeli dát skla. Bohužel se ukázalo, že i když skla jsou přesně nařezaná, tak terárku sem tam milimetřík chybí čí přebývá. A tak jsme celý den zápasili se skly. Potom jsme udělali vrchní díl terárka s boky, aby nebylo vidět na elektroinstalaci atd.
Po udělání vrchního dílu jsme ho začali pomalu montovat na terárko. Také jsme ale zjistil,i že jsme to tak uplně nenaměřili správně a tak přišlo na řadu nadstavování chybějících centimetrů a milimetrů.
Poznámka: Vím že to tady už připominam vícekrát, ale opravdu se vyplatí si to pořadně proměřit než to člověk začne dělat…
Potom co jsme úspešně nasadili vrchní díl terárka, jsme začli lepit zbývající skla. Bohužel je terárko kvůli nastavování trochu nakřivo a tak jsme s tím bojovali hodně do večera. Ale nakonec se povedlo a terárko bylo skoro hotovo.
Poslední dodělávky
Terárko bylo ale hotové jen skoro. Práce na něm bylo ještě dost. Začali jsme dělat elektroinstalaci, znovu zadělávat díry a škvíry v pozadí. Polepovat ho samolepící tapetou, aby se do pokoje hodilo a nečučely na nás hnědé desky. Elektroinstalace je řešena prodlužovačkou a hodinami. Jako osvětlení jsme zvolili dvě bodové žárovky, jednu UVB úsporku a zářivku na dosvětlení (protože jsou gamay citlive na intenzitu svetla). Nakonec se udělala dole pod terárkem záclonka, aby nebyl vidět bordýlek pod ním. Udělali se malé dvířka na vrch do terárka na pantíky. Nasypal se písek a terárko se upravilo do obyvatelné podoby. Pak přišlo testování jestli vše funguje jak má. Po celém terárku jsme rozmístili teploměry a zkoušeli jsme zda tam při celodením provozu není ani vedro ani zima.
Už osvětlené terárko
A takto to dopadlo
Konec dobrý, všechno dobré
Terárko se nám nakonec docela povedlo. Sice má své mouchy, ale nám se líbí. Přece jenom jsme si ho udělali sami:-).
Celé terárko nás i se žárovkami stálo okolo 3000kč. Co jsme mohli to jsme si sehnali zadarmo od známých a tak cena byla docela nízká. Pro představu osvětlení tvoří asi třetinu ceny terária tedy celkem stálo 800 kč (bez objímek, lineární zářivky a nerezové konstrukce na světla, kterou jsme měli zdarma).
Terárko má nakonec rozměry 140/70/58 (delka, šiřka, výška). Stejně velké terárko s vybavením vás v obchodě přijde nejméně na 10 000kč, sice bude od profíků, ale za ten pocit dobře vykonané práce to vlastoruční udělání stojí 😉
Nejnovější komentáře